Průvodce
1 | 2 | 3 | 4

The Secret
1 | 2












.

Kapitola 4

30. dubna 2010 v 15:38 | Karrot

Kapitola 4

To je zmatek, pomyslela jsem si kyž se Rudolf konečně odporoučel z kupé ja řekl: "Pro další zbloudilé duše, hned jem zpátky." Takže tu teď sedím a přemýšlím o všem, co mi řekl. Já jsem vážně mrtvá. Myslela jsem na sestru, bratra, mamku... Co asi teď dělají? Jak se mají? Už to ví? Sestra určitě...
"Máš tu volno?"
Trhla jsem sebou. Vedlě mě stála vysoká, štíhlá holka, asi mého věku. Měla rezvé vlasy, pihy kolem nosu a zelené oči.
"Jo, jasně." usmála jem se na ni. Vypadala docela mile a co je hlavní, normálně. Posadila se vedle mě a opřela se. "Jsem Jane. Ty?"
"Claire."
"Jak si zemřela?" Trhla je sebou. Takhle bez obalu? Ta si nebere servítky. Pomýšlet na mě jako na mrtvou je vážně... Divné je asi slabé slovo.
"Autonehoda."
"Jasně, typické. To já jsem zemřela na prasečí chřipku. Můžu i říct, že na chřipku jsem ještě neumírala. Už jsem zemřela na AIDS, dvakrát mě ubodali, třikrát mě přejeli a osmkrát jsem vypadla z okna. Klišé co?"
"Jasně, jasně." Cože? Kolikrát že to umřela? Patnáctkrát? Cha, a já myslela, že je normální.
"Tys umřela asi poprvé, viď?" zeptala se soucitně.
"To je to tak vidět?" Zasmála se. "Ani ne." Pokrčila rameny. To určitě řekla jen proro, abych se cítila líp.
"Tak kde si žila?" podívala se na mě.
"New York. S mamkou bráchou a sestrou máme dům na jednom příjemnym předměstí. Teda vlastně já už nemám."
"Mrzí mě to." řekla a stiskla mi ruku. Chvíli jsme tak seděly, dokud se nedotkla mého rukávu.
"Proč máš vůbec bílé šaty?" zptala se najednou zmatně.
"Nevím. Už sem je měla na sobě a.."
"Panebože," zašeptala zděšeně, "ty si Alia!" Pečlivě si mě prohlížela Najednou mi vyhrnula rukáv až k lotku a odkryla tak moje mateřské znaménko. "No samozřejmě! Matko pomoz mi, ty si Alia!


Mezi tím, o několik Dikran dál, se dohadovali tři muži.

"Ne! To nedovolím!" křičel jistý muž s hustým bílým plnovousem a bouchl silou do velkého mahagonového stolu. "Nedovolím aby někdo zpochybňoval moc Vyšších!"
"Začínáš se chovat dost marnivě, Čtvrtý. Pozor na city." pronesl nevzrušeně jistý hlas z rohu.
"Ty mi nemáš co vykládat! Nemůžeme tu zprávu vpustit mezi Nebešťany. Zavládl by naprostý chaos!"
Teď promluvil mladý muž s krátkými černými vlasy a velmi tmavou pletí: "Samozřejmě nikdo neříká, že by jsme to měli Nebešťanům říct. Chceme jen podotknout, že Vyvolená už je na První Dikran. Je nebezpečné nechávat jí nehlídanou. A kdo ví kam se dostane na Cestě."
"Cesta je také hlídaná, není se čeho obávat." odsekl Čtvrtý.
"Ale Karneolové našich rozkazů nedbají. Poslechnou jen Matku."
"Ale to nám je teď k ničemu, když Matka odešla!"
"Ne tak hlasitě pánové, mohou nás poslouchat." ozvalo se z rohu.
"Kontaktujte Hlídače. Nikdo se nesmí dostat z Nebe ani dovnitř bez našeho vědomí. První, ty uklidni Královnu. Nepotřebujeme aby se nám do toho pletla jště nějaká šílená ženská. Královna tě má v oblibě. I když vážně nechápu proč." První se ušklíbl. "To není tvá věc. Ale kdo se postará o Vyvolenou?"
"Já." Muž vystoupil na světlo. Jeho modré oči probodávaly Čtvrtého.
"Děkuji.. Jen to zase nezkaž, Rafaeli."

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 *EMOgirlEMO* *EMOgirlEMO* | Web | 30. dubna 2010 v 18:25 | Reagovat

Dokonalé! :) Moc se těším na další ;)

2 *EMOgirlEMO* *EMOgirlEMO* | 30. dubna 2010 v 22:17 | Reagovat

Moc ráda spřátelím! Vážně děkuji za nabídku a také přečtení LiD. :) Moc, moc děkuju!
Jdu si Tě přidat ;)

3 Christine.blog Christine.blog | E-mail | Web | 30. dubna 2010 v 22:35 | Reagovat

Dobrý blog! :-)

4 MiMi Madison H. MiMi Madison H. | Web | 1. května 2010 v 2:26 | Reagovat

mmmn, ten Rafael sa mi začína páčiť...som zvedavá na pokračovanie :)

5 Dincie Dincie | Web | 4. května 2010 v 18:18 | Reagovat

:D Jak ZASE??? Co už ten nebohý Rafael pokazil...co sis to zase na nás vymyslela??? Jsem zvědavá, k čemu je vyvolená...:)

6 mil01 mil01 | 6. května 2010 v 22:56 | Reagovat

vazne to mas super!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.