Průvodce
1 | 2 | 3 | 4

The Secret
1 | 2












.

What if - Kapitola 1

15. května 2010 v 21:18 | Karr

What if - Kapitola 1

Do uší mi dunila muzika vycházející z obrovských repráků. Otráveně jsem si přitiskla dlaně na uši a zavřela oči. Čekala jsem, že hlasitost krapet povolí, ale nestalo se tak. Bubny mi dunily až v žaludku.
Vedle mě se svíjela v rytmu muziky moje mladší sestra, Ell. To ona mě donutila jít na tuhle hrůzu. Odjakživa milovala tuhle muziku. Šíleně depresivní, dunivou a hlasitou. Nechápala jsem to. Tedy aspoň dokud jsem neviděla zpěváka téhle šílené skupiny. Robert Headon, frontman skupiny The Scream. Samozřejmě úchvatně nádherný, s černými vlasy a modrýma očima. A také samozřejmě úchvatně zdrogovaný. Ale to Ell nijak nezajímalo. Stačilo jí, že má krásný hlas a že dobře vypadá.
"Ell, nechceš už jít?" zakřičela jsem snažíc se přehlušit ten rámus.
"Co?" zaječela moje sestra aniž by zastavila svíjení, kterého se teď účastnila tělem i duší.
"Říkám, jestli už nechceš jít." Pitomá otázka.

"Děláš si legraci? Ještě bude autogramiáda!" ječela a oči jí svítily. Copak můžu zklamat tenhle výraz? Kolem mě se tlačily davy fanoušků, spíše fanynek, a ječely na svého idola.
"Panebože." zašeptala jsem si pro sebe, ale ani jsem se přes ten rámus neslyšela. Měly jsme lístky u pódia, kde byla největší tlačenice. Všechny šílené holky se tlačily jedna přes druhou, div si nešlapaly na hlavy. Jak nechutné.
"Víš co? Já počkám venku." křikla jsem na Ell.
"Cože?" zaječela.
"Že počkám venku!" zaječela jsem jí skoro u ucha. Očividně jí to nijak nevadilo.
"OK!" křikla. Otočila jsem se a začala se prodírat davem. Docela složitý výkon, protože všichni na sobě byli tak namáčklí aby nepsutili nikoho na své vydobité místo, že jsem do nich musela bušit aby mě pustili. Trvalo mi patnáct minut, než jsem konečně uviděla obrovské dveře haly. V duchu jsem děkovala všemu co je mi svaté, za tyhle nechutná vrata.
Rychle jsem se prodrala davem a ukázala securiťákům lístek. Pustili mě bez jediného slova. Proklouzla jsem dírou mezi dveřmi a začala se strkat dalším davem
stojícím za východem z haly, co se dovnitř nevešel.
Konečně jsem se mohla zhroutit na nedalekou lavičku. Vděčně jsem nasála čerstvý vzduch a zavřela oči. Teď můžu klidně čekat půl hodiny v naprostém tichu. Po chvíli jsem si vytáhla z tašky malou knížku, Obraz Doriana Graye, kterou jsem vždy nosila u sebe. Ani nevím proč, asi tak nějak z nostalgie. Tu knihu jsem našla v našem domě na půdě, když jsme se sem před třemi lety přestěhovali. Znala jsem děj, ale tahle měla krásný obal a celkově se mi líbila. Navíc byla malá, takže se vešla všude.
Nalistovala jsem svoji oblíbenou pasáž a ponořila se do příběhu pozdního devatenáctého století.
Ztratila jsem pojem o čase, takže jsem byla dost překvapená, když jsem viděla sestru jak zasněně hopsá ke mě, v rukách pevně svírající svůj obrovský tlustý deník.
"To byl nejlepší zážitek v mym životě ségra!" zavýskla. Zasmála jsem se.
"Jsem ráda, že se ti to líbilo. Jdeme?" Zvedla jsem se, vzala ji za ruku a šly jsme k autu.
Celou dobu, co jsem seděla ve svém útulném Audi Coupe, Ell rozebírala všechny možné výrazy Robertova obličeje. Já jen dělala, že poslouchám a se shovívavým úsměvem sledovala silnici. Zajela jsem do garáže a vypnula motor. Ell už dávno vyskočila z auta a už je určitě na hoře a líbá podpis od pana Headona. Unaveně jsem přitiskla čelo na volant. Přemítala jsem, co mě ještě dneska čeká. Dát nažrat Elliině odpornému kocourovi, dát si sprchu, zacvičit si jógu, napsat Jill a zhroutit se do postele.
Celkem dobrý plán. Vyndala jsem tedy klíčky z auta, odlepila čelo od volantu a zvedla se z měkkoučkého sedadla s pocitem naprosté pohody.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 B. B. | Web | 15. května 2010 v 22:32 | Reagovat

:D :D :D já už to vzdávám...

2 B. B. | Web | 15. května 2010 v 23:40 | Reagovat

možná to taky zkusím, pro mně je to prostě ztráta času :-D...

3 Moon-lustre Moon-lustre | Web | 15. května 2010 v 23:42 | Reagovat

Pěkné.. :)

4 MiMi Madison H. MiMi Madison H. | Web | 16. května 2010 v 11:04 | Reagovat

haha, tak toto sa mi začína páčiť :) píšeš naozaj skvele :)

5 mil01 mil01 | 16. května 2010 v 18:52 | Reagovat

No to je zas tak bozsky, napsano!! Wooow. Sice jsem  si rikala, ze uz nebudu zacinat cist uz nic na pokracovani ale proste tvemu psani nelze odolat zvlast kdyz vydim jak to sem zas hazis ach jo. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.