Průvodce
1 | 2 | 3 | 4

The Secret
1 | 2












.

Kapitola 15

9. května 2010 v 17:54 | Karr

Kapitola 15

Dny začaly ubíhat v zaběhnutém pořádku. Celý den jsme šli a Rafael mi buď vyprávěl historii Nebe, učil používat mojí moc nebo jsme si jen tak povídali o jeho a mém životě. Navečer jsme se utábořili, bojovali a na nějakou romantiku moc čas nebyl, protože jsem plná modřin padla do provizorní postele.
Bylo by to hezké dobrodružství, kdyby mi stromy a příroda pořád nevysílaly nevraživé myšlenky kolem Rafaela. Nechápala jsem to, vždyť Rafael byl neuvěřitelně pozorný, hodný, milý… Staral se o mé bezpečí. Ale oni mu nevěřili.
Nebýt těch nevraživých myšlenek, bylo to, že slyším přírodu úžasné. Přestala jsem jíst maso, protože jsem se nemohla srovnat s tím, že bych zabila jakéhokoliv živého tvora, jehož mysl slyším. Hnusilo se mi to.
Časem si mě oblíbil jeden orel. Říkala jsem mu Romeo, protože si to vyžádal. Romeo byl tvrdohlavý a paličatý mezek, ale měl dobré srdce a hezky se mi s ním povídalo. Neuvěřitelně žárlil na Rafaela, a kdykoliv se mě dotknul, začal zběsile létat a vřískat. Neměl ho rád a neustále mu dělal naschvály. Jednou na něj shodil větev, když spal, podruhé na něj za letu "omylem" upustil vědro s čerstvou vodou. Ačkoli byl Rafael anděl, neubránil se špatným myšlenkám na Romea. Prvě teď se mu honily hlavou čtyři možné zbůsoby, jak Romea zastřelit. Bouchla jsem ho do ramene.

"Au, co je?" zeptal se nevině. Pořád si nezvykl na to, že mu vidím do hlavy a občas zapomněl své myšlenky skrýt. Když viděl můj pohled, zamračil se.
"Nemám ho rád."
Usmála jsem se. "Nemusíš ho mít rád. Jen stačí, když ho nezabiješ."
"To jsem ani neměl v úmyslu." řekl nevině. Významně jsem se na něj podívala.
"Dobře, dobře." uklidňoval mě.
Chvíli jsme šli v družném mlčení. Přerušil mě až Romeo.
"Romeo říká.."
Podíval se na mě. "Fajn, tak jak to mám podle tebe asi říct?" Jen zvedl oči v sloup.
"Tak co si pan opeřenec myslí?"
"Romeo říká, že před námi je Bílé Město."
"Dobře, stejně už potřebujeme zásoby."povzdechl si.
"A koně." doplnila jsem ho. Podíval se na mě.
"My nemáme koně."
"A co teda máte? Jednorožce?" zasmála jsem se.
"Ne… ale ani nejsi tak úplně vedle. Však uvidíš."
Dál jsem se ho neptala, bylo mi jasné, že mi stejně neodpoví. Vyšli jsme z lesa na obrovskou louku, na které trůnilo jako perla, Bílé Město.
Nevím, jestli tomu dali dobrý název. Mně by se spíš líbilo Perleťové Město. Celé město vypadalo jako obrovská bílá průsvitná perla. Lesklo se a dávalo celé scenérii duhový vzhled. Byla to nádhera. Uvnitř kupole se tyčila vysoká bílá věž a pod ní křídové město. Všechno vypadalo jako zasypané sněhem.
Slunce se chýlilo k západu, když jsme došli až k městu. Nic jsem neříkala, ale něco mi na tom silně nesedělo. Chtěla jsem pohladit sklo, ale to se pod mou rukou zavlnilo. Nechápavě jsem se podívala na Rafaela.
"Jen projdi." usmál se. Aha, tak proto jsem neviděla žádný vchod dovnitř. Nedůvěřivé jsem pomalu prostrčila ruku kupolí. Na druhé straně se objevila moje ruka. Nadechla jsem se, zavřela oči a udělala krok vstříc hmotě. Nic. Otevřela jsem oči. Byla jsem uvnitř. Otočila jsem se a uviděla Rafaela, jak stojí venku.
"Pojď." pobídla jsem ho. Usmál se a prošel sklem-nesklem. Vzal mě za ruku a přejel prsty po lícní kosti.
"Vítej v Bílém Městě."

Mezi tím v Káhiru:
"Dost!" křikla královna Tristen a ukončila bouřlivou debatu na téma Vyvolená.
"Takhle se nikam nedostaneme." Unaveně se chytla za čelo a opřela o zlatý stůl. Seděla v přeplněné síni, kde zasedala Rada Starších. Už celé čtyři hodiny se tam dohadovali o tom, jak naložit s Vyvolenou. Ona měla ve všem jasno. Teď to ovšem ještě chtělo přesvědčit tyhle staré páprdy.
"Znovu opakuji, že bychom ji měli podrobit Cestě a to co nejdříve." zaburácel jeden z nejstarších členů Rady, Moniak.
"Já s vámi souhlasím ctěný Moniaku, ale dřív než se na ni vydá, potřebuji s ní mluvit." vzdychla unaveně. Pořád opakovala dokola to samé. Copak ji nikdo neposlouchá?
"Důrazně nesouhlasím!", vykřikl Gernard, jeden z jejich nejhorších oponentů. Neustále potřeboval někomu dokázat, že ona svou funkci nezvládá dost dobře. K smíchu. Dělala tuhle funkci už přes několik set tisíc let. A zvládla horší věci. Znovu opoutal její pozornost Gernard, který prudce praštil svojí macatou pěstí do stolu.
"Nemůže jít na Cestu! Co když potká Starce a nechá se přesvědčit? Pak budeme ztraceni! Moc Vyvolené bude obrovská, až ji dostane. Nesmí, opakuji nesmí se setkat se Starcem dřív, než ji budeme mít pod kontrolou." ukončil svoji řeč a trucovitě si sedl do křesla. Tohle jí zvedlo ze židle víc než cokoliv jiného. Zprudka vyletěla, až jí plavé vlasy zuřivě zavlály kolem hlavy a praštila svou jemnou dlaní do stolu.
"Co to tu u svatého Michaela vykládáte! Pod kontrolou? Stejně jako Taroma? Podívejte, jak to dopadlo! Chcete, aby se Vyvolená přidala na temnou stranu? Vy jste se snad úplně zbláznil!" zaječela plna vzteku.
"Paní, ovládejte se." zašeptala jedna z jejích služebných a v úpěnlivé prosbě k ní vztahovala ruku. Věděla, že se chová nepatřičně a že se to nesluší, ale bylo jí to jedno. Byla vzteky bez sebe víc, než kdy předtím.
"Proroctví říká, že bude mnohem silnější než Muž Temnot! Že ovládne všech sedm nebeských živlů! Že překoná Bránu Osudu, že bude silnější než Smrt!! A to je jen zlomek toho všeho! Chcete ji snad poslat proti sobě?"
Všichni ustoupili před hrozbou v jejím hlase. Konečně měla respekt jaký jí předurčila její Matka.
"Chci s Vyvolenou mluvit dřív než se vydá na Cestu." Rozhodla. Nikdo se neopovažoval jí odporovat.
"Končím shromáždění." oznámila a hrdě odkráčela ze síně.
Její služebná se za ní dívala jako opařená. Věděla už dávno, že s její paní není něco v pořádku. Nikdy nebyla takhle bouřlivá, nezkrotná. To znamenalo jediné.
Proroctví se začíná plnit.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Moon-lustre Moon-lustre | Web | 9. května 2010 v 18:31 | Reagovat

a pak že jsi neměla inspiraci! :)) Nádhera.. :)) Jen nechápu, proč nemají Rafíka rádi...

2 Killly BublinQa Killly BublinQa | Web | 9. května 2010 v 19:17 | Reagovat

Pppáni kdybych takhle uměla psát tak bych byla snad nej na světě..... obdivuji tě holka.Taky píšu povídky ale né až tak skvělé.....prostě kawai to co ty umíš......aaaaaaaaa ty si prostě nej v psaní :)

3 MiMi Madison H. ♥Aff♥ MiMi Madison H. ♥Aff♥ | Web | 9. května 2010 v 19:55 | Reagovat

woooow O.O ...dokonalé... už sa neviem dočkať pokračovania...len ešte stále dúfam, že Rafael urobí správnu vec, lebo keď naozaj urobí nejakú hlúposť, tak si ho nájdem :D

4 mil01 mil01 | 9. května 2010 v 20:15 | Reagovat

JU to je opravdu zas uzasny. Ze mas talet o tom neni sebemensich pochyb. :-)

Proc nemaji rafika radi?? Hmm Mozna zarli a taky tusi nejakou zradu z jeho strany. Asi podle me. :-)

Moc se tesim na dalsi dilek, jediny stesti, ze pises tak rychle. :-) Tedy, aspon pro me.

5 MiMi Madison H. MiMi Madison H. | Web | 9. května 2010 v 22:30 | Reagovat

kuju za komentár :)

6 *EMOgirlEMO* (Sb =o*) *EMOgirlEMO* (Sb =o*) | Web | 9. května 2010 v 23:30 | Reagovat

páni,chci umět takhle psát! :) krásné

7 justdreaming justdreaming | Web | 10. května 2010 v 10:44 | Reagovat

Och... Niky, ty mě chceš zabít, že?? Je to DOKONALÉ!! :-* ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.