Průvodce
1 | 2 | 3 | 4

The Secret
1 | 2












.

Kapitola 16

11. května 2010 v 19:45 | Karr

Kapitola 16

Moji milí,
tady máte novou kapitolu. Není nijak úžasná, ale aspoň něco. Semdnáctou kapitolu píšu, nebojte :))
Bude co nejdříve.
Takže, přijemnou zábavu a komentujte :))


Bílé Město bylo vážně nádherné. To, co jsem původně považovala za sníh, se ukázala jako hmota velmi sněhu podobná, avšak nebyla ani studená, ani mokrá. Celé město tím bylo pokryté, a vytvářelo tak nádhernou scenérii.
Jelikož se Rafael rozhodl, že celé "nákapu" obstará sám, posadil mě do parku uprostřed města, abych tu na něj počkala. Nestěžovala jsem si. Bylo tu krásně.
Seděla jsem na bílé lavičce proti obrvské skleněné fontáně, ze které vytékala podivná bílá hustá tekutina. Celá fontána byla jako umělecké dílo. Byla vysoká a všechny její tvary se kroutily a ohýbaly, že vypadaly jako živé a sklo tomu všemu dávalo duhový vzhled, který se vrhal na všechny kolem. Nikdy jsem nic krásnějšího neviděla.
Mou pozornost upoutal nápis, který byl napsán na vnitřní straně fontány náherným ozodbným písmem.
"Znamená to "Mé nejedražší dceři, královně Tristen"" ozvalo se za mnou. Otočila jsem se a uviděla Jane.
"Jane! Co tady děláš?" vyjekla jsem. Jen se usmála, obešla lavičku a sedla si vedle mě.
"Já jsem tady doma." zasmála se, ale pak hned zase zvážněla. "Začínala jsem tady svůj Gordon. To je období, kdy se učíš všechny, co tvá duše zná. Období, kdy se poznáváš. Je pro mne čest, že jsem svoje Gordon mohla prožít tady."
"Aha…" Omluvně se na mě usmála.
"Vím, chovala jsem se velmi nepřístojně. Byla jsem ještě zvyklá na život a zapoměla jsem, co se sluší a patří. To mě ale samozřejmě vůbec neomlouvá, Alio. Snad aspoň přijmeš moji pokornou omluvu a prosbu, abys o tom pomlčela před Radou." Sklonila hlavu.
Udiveně jsem na ni zírala. "Co to říkáš? Samozřejmě, že ti odpouštím." řekla jsem a položila dlaň na její jemnou, hubenou ruku.
"Už si viděla Perleťové Sady?" usmála se po chvíli.
"Ne."
"Tak pojď, ukážu ti je." zasmála se a vyskočila na nohy.
"No, víš, musím počkat na svého průvodce a…" začala jsem, ale ona mě jen popadla za ruku a táhla od lavičky.
Šly jsme asi pět minut severním směrem, když jsem poprvé spatřila Perleťové Sady.

Mezi tím, o několik Dikran dál.
Ve velké osvětlené síni stál se skloněnou hlavou mladý muž, oděný v bílém dlouhém plášti s velkou kapucí. Stál přímo uprostřed kruhového sálu a nebýt mělkého pohybu jeho ramen, mohl by si ho někdo splést s mramorovou sochou. Rukávy pod propletenými prsty visely až ke kolenům, zavřené oči a pomalu o sebe se třoucí rty naznačovaly, že se modlí. Byl tak potichu, že venku bylo slyšet zpěv ptáků poletujících za oknem.
Jeho rubáš čistoty určitě nedal spát nejedné dívce; jeho krása byla nevšední. Plné, šeptající rty ještě nikdy nepolíbily ženu, při tom jakoby k tomu byly stvořené - jejich jemná narůžovělost byla přímo hypnotizující. Douhé řasy vrhaly díky zavřeným očím na vystouplé lícní kosti dlouhé stíny a vlasy vyčuhující z pod kapuce měly jemně medový odstín.
Náš mladý neznámý pomalu otevřel své uhrančivé, nádherně čokoládové oči.
"Gon." zašeptal.

Nemohla jsem od té krásy odtrhnout oči. Už jsem tam seděla přes tři hodiny, a pořád jsem jen hypnotizovala ty náherné stromy, jestli se tomu dá tak říkat.
Perleťové Sady byly vážně perleťové. Každý strom měl tlustý kmen byl bílý a bez listů. Místo listů na každé větvi a větývce byla posazená jedna náherná perla. Každá měla jinou velikost a společně vrhaly na sníh a všechno kolem nádherný perleťový lesk. Perly se ve světle točily, vlnily a mávaly tak příchozím na pozdrav. Vypadaly jako živé. Stromy byly ve velkém kruhu a uprostřed stál největší strom, kterému se podle Jane říká Molan, což v Jazyce znamená perla. Strom měl obrovský kmen a uprostřed byla posazená obrovská perla obtočená větvemi stromu. Strom vypadal spíš jako trůn, na který někdo perlu posadil, aby své ostatní přítelkyně hlídala. Molan vrhal snad nejvíc duhových odlesků. Seděla jsem pod ním, vnímala jeho pomalou, jasnozřivou mysl a otáčela rukou, na které se odrážel lesk perel. Jane vedle mě ležela se zavřenýma očima a já cítila, jak se její mysl koncentruje. Nebyla jsem ale zcela schopná přečíst na co myslí. Inu, je to zřejmé, že člověk na nic nemyslí, když se přesně o to snaží.
Takhle jsem byla naprosto spokojená. Chybělo mi jenom Rafaelovo pohodlné náručí.
Jakmile jsem na něj pomyslela, ozvalo se jemné lupnutí a stál vedle mě.
"No konečně." zvolal. "Víš jak dlouho tě hledám?"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 MiMi Madison H. MiMi Madison H. | Web | 11. května 2010 v 20:55 | Reagovat

ten chalan, čo sa tam modlil...myslela som na to, či to nie je Rafael...ale asi nie, pretože on sa už bozkával s Claire...asi..tuším, keď si dobre spomínam...takže by ma zaujímalo, že kto to bol :)..popísaný bol veľmi krásne :)..dokonale :)
...ako aj ten perleťový sad :) a Claire a Jane budú odteraz kamarátky?

2 mil01 mil01 | 11. května 2010 v 21:04 | Reagovat

Podle me je kapitolka jako dycky uzasna...
Ten popis je tak nadhernej jak toho meta tak toho sadu. Proste parada. Diky za to. Tesim se na dalsi.

3 mil01 mil01 | 11. května 2010 v 21:16 | Reagovat

[1]:-Mimi, No tak ja si prave myslim, ze to Rafael byl. :-)Ony jen ty devcata netusili, ze se uz libal... Teda to je muj nazor. proc ja dycky musim na tohle reagovat... :-) Ono bych to rozebrala jeste dal ale radsi ne proc nekterym kazit prekvpko. :-)

4 Moon-lustre Moon-lustre | Web | 12. května 2010 v 14:29 | Reagovat

paráda.. ale pořád mi hlavou vrtá, co je na Rafíkovi špatně... :D

5 Moon-lustre Moon-lustre | Web | 12. května 2010 v 14:40 | Reagovat

To mi připomíná.. nemáš svou ikonku? Chtěla bych si ji hodit na blog... :)

6 mil01 mil01 | 12. května 2010 v 15:10 | Reagovat

To jako moji ikonu?? Hmm to bych asi mela nejakou stvorit jedine. :-)

A co je spatne?? Hmm no rekla bych, ze proste mel manipulovat s Alii ale proti sve vuli se proste zamiloval... Navic si s tim nevi moc rady protoze je to pro neho nove...  
Priroda vi, ze kdyz Allia spi tak nekam chodi pryc, za tema strsima tudiz ho opravnene podeziraji, ze jeho city nejsou tak uplne ciste....

Ach jo zas ty moje spekulace... :-) A to jsem rikala ze to sem psat nebudu. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.