Průvodce
1 | 2 | 3 | 4

The Secret
1 | 2












.

Kapitola 18

13. května 2010 v 18:39 | Karr

Kapitola 18

Albelusovi jsem začala říkat Alb. Za prvé se mi jméno Albelus vůbec nelíbí a za druhé se to špatně vyslovuje. Alb je prostě mnohem praktičtější. Tak jsem to aspoň vysvětlila Albovi, který se nejdřív vehementně bránil, ale nakonec milostivě přistoupil na můj požadavek. Byl sice vysoce inteligentní, ale také měl vysoce tvrdou hlavu.

Prošli jsme se spolu po celém dvoře a on mě seznámil, jak je prý zvykem, se svou rodinou. Ti mi všichni požehnali a řekli, že je čest, když mají za přibuznou tak váženou osobu. Když máte Navona, jste totiž jeho příbuzný.
Janin Navon byla samice Dora. Dora byla velmi hrdá na svůj čokoládová kožich a prskala na každého, kdo se ho opovážil zneuctit. Když jste si ji chtěli pohladit, museli jste ji nejdříve slušně požádat o svolení. Bez vyjjímky, dokonce i Jane.
Nulon, Rafaelův Navon byl vážně nádherný. Jeho černý kožcih se na slunci zdravě lesknul a perfektně kontrastoval s jeho žlutýma očima. Nulon byl moc příjemný, ale něco mi říkalo, že je krapet falešný. Nevědomky jsem v jeho mysli cítila prá špetek přetvářky. Přišlo mi to velice zvláštní, ale moc jsem se tím nezabývala. Zrovna jsem se totiž kochala pohledem na úchvatnou scenérii.
Bílé Město bylo při západu slunce nádherné. Paprsky olizovaly netající sníh a vrhaly krásné odlesky na všechno kolem. Světlo se lámalo a různě protáčelo, takže díky tomu bylo vše červánkově růžové. Tak se Bílé Město na pár hodin přeměnilo na růžové. Byla to nádhera.

Když se Alb rozloučil s přáteli, byli jsme připravení vydat se na cestu. Zbývalo jen rozloučit se s Jane.
"Dávej na sebe pozor, Alio. Budu se denně modlit za tvou duši." usmála se na mě a políbila na čelo.
"Budu." Objala jsem ji. Nechtělo se mi od ní, obzvlášť teď.
"Vážně nechceš jít s námi?" ujišťovala jsem se znova.
"Není to dobrý nápad. Tvůj průvodce by byl poněkud nevrlý." zasmála se.
"Ať jde k čertu." zamumlala jsem.
"To není vtipný." hodila po mě kyselý pohled.
"Promiň, promiň." zasmála jsem se.
"Pojď s námi, prosím. On to Rafael nějak přežije." prosila jsem. Najedou se jí ve tváři objevil podivný výraz.
"Rafael? Říkala si Rafael?" zeptala se jako by nemohla uvěřit svým uším.
"Jo, proč?" Vůbec jsem ten její výraz nechápala. Vytřeštila na mě oči a po obličeji jí přeběhlo zděšení.
"Toho jsem se bála." vydechla.


O několik Dikran dál mezi tím náš mladý neznámý sváděl usilovný boj ve své mysli. Jeho síla byla svázaná mocným kouzlem, které on ne a ne přetnout. Začínal být zoufalý. Už se takhle snažil přes čtyři hodiny a pořád se nepohnul ani o píď.
Zkusil si dodat sílu myšlenkou na pomstu. Ale nešlo to, ten pocit se mu příčil. Na to on nebyl stvořený. Zkusil tedy myslet na Matku a na své poslání. Ani to mu nedodalo správnou sílu.
Celý nešťastný svěsil ramena ve známce poražení. Nebyl schopný to udělat. Nebude moct udělat to, co musí. Nikdy nevykoná dobro, které mu je předurčeno. Nikdy ho nesrazí na kolena a nedonutí říct všem pravdu. A nikdy ji nespatří.
Jakmile na ni pomyslel, celým tělem mu projela obrovská vlna energie. Pouta zakolísala. Jako omráčený překvapeně zamrkal. Tohle nedávalo smysl. Zřejmě ho jeho poslání tolik nutilo pomoct své svěřenkyni, že mu dodalo sílu rozbít tato silná pouta.
Znovu si tedy dovolil pomyslet na ty krásné, čokoládové oči, tolik podobným těm jeho. Vlna energie, která jím projela, rozdrtila pouta na prach. Sebral vešekerou sílu a soustředil ji na přenesení. Celým tělem mu jiskřilo vzrušení. Konečně se dočká zadostiučinění a pravdy. Byl volný.

Zatřásla sem Janiným ramenem. "Jane, čeho si se bála?"
V tom k nám ale přišel Rafael s veselým úsměvem na rtech. Byl tak nádherný.
"Tak co, rozloučily jste se?"
"Ne. Jedu s vámi." rozhodla Jane a vyskočila na svého Navona. Rafael vypadal, jako kdyby dostal pěstí.
"C-co?"
"No, slyšel si. Jde s námi." zasmála jsem se a vyskočila na Albela. Rafael vypadal jako že chce protestovat, ale umlčel ho Janin přísný pohled. Vyskočil tedy na svého uhlově černého Navona a ten s ním klusal ke kupoli města. Jane se vydala v těsném závěsu za ním.
Nevím proč, ale nechtělo se mi odtud odejít. Bylo tu nádherně. Slunce už skoro zapadlo, takže se růžová změnila na nádherně lososovou barvu. Ulice byly skoro prázdné a povíval jimi mělký větřík. Zavřela jsem oči a nechala ho pohrát si s mými vlasy. Bylo mi moc příjemně.
Z dálky jsem slyšela volání mého jména. Je na čase jít.
Podívala jsem se na to krásné město. Cítila jsem jak si o mě Alb otřel svou obrovskou hlavu.
"Taky mi to tady bude chybět." ozvalo se mi v hlavě. Podrbala jsem ho za uchem.
"Já vím, že bude." usmála jsem se a vyhoupla se na něj. Dovolila jsem si poslední pohled na Perleťové Sady v dálce o které se opíraly poslední paprsky slunce.
Sbohem, Bílé Město.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Moon-lustre Moon-lustre | Web | 13. května 2010 v 18:54 | Reagovat

Hey... ty mě napínáš! Toto se dělá?! :D Já chci vědět, proč nemají Rafíka rádi! :D

2 mil01 mil01 | 13. května 2010 v 19:32 | Reagovat

hmm, tak to zacina byt  vazne zajimave, mam tede velke podezreni ale nic tentokrat nereknu, treba jsou me spekulace jen jeden velkej omyl... :-)

Sakris Nikolko ty me zas napinas.... :-)

3 B. B. | Web | 13. května 2010 v 20:24 | Reagovat

Teda ani nevíš, jak moc jsi mně svým komentářem potěšila, to bych nečekala :). Rozhodně se sem k tobě budu vracet,

děkuju moc :).

B. / icmyself

4 Killly BublinQa Killly BublinQa | Web | 14. května 2010 v 6:08 | Reagovat

už hi mám ale pošli mi na email tvoje heslo a jmono ptž z toho mího by ses nevyznala ju?? :)

5 Killly BublinQa Killly BublinQa | Web | 14. května 2010 v 6:23 | Reagovat

už to tam máš

6 B. B. | Web | 14. května 2010 v 13:50 | Reagovat

přesně, ale z rozchodu jsem toho moc neměla, protože jak já, tak i kámoška jsme byli strašně ulítaný :D...

7 MiMi Madison H. ♥Aff♥ MiMi Madison H. ♥Aff♥ | Web | 14. května 2010 v 21:17 | Reagovat

ešte, že ide Jane s nimi :p...mám taky pocit, že Rafael nie je Rafael :D..alebo sa mi to len zdá?...som zmetená, idem čítať ďalej :)
tento diel je krásny..už len kvôli tomu neznámemu :p

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.