Průvodce
1 | 2 | 3 | 4

The Secret
1 | 2












.

What if - Kapitola 10

28. května 2010 v 15:55 | Karr

What if - Kapitola 10

Vím, že jste na ní čekaly. Tak jí tady máte :)
Pusťe si to k tomu :)

Připadalo mi, jako kdybych dostala dělovou koulí do hrudi. Prudce jsem vydechla a plíce se mi stáhly od té příšerné bolesti. Zírala jsem do bílé zdi a pokoušela si nějak racionálně vysvětlit, co jsem to slyšela.
"T-To není možné." vysoukala jsem ze sebe.
"Bohužel. Její srdíčko to nevydrželo." povzdechla si smutně žena. Vytřeštila jsem oči a jednou rukou si objala hruď. Cítila jsem jak mi po tvářích stékají slzy.
"To není možné." zašeptala jsem. "Tomu nevěřím." Sesunula jsem se na podlahu. Ne, bože prosím! To přece není možné!
Můj mozek to nechtěl pochopit. Musím mluvit s doktorem.
"Tak pojď." ozval se Robert. Nedošlo mi, že jsem to řekla nahlas. Ani jsem se neobtěžovala podívat se na jeho výraz. Vyběhla jsem z pokoje a řítila se po chodbě. Zuřivě jsem zabouchala na lékařský pokoj.

"Copak hoří?" ozvalo se odtamtud tlumeně. Nevnímala jsem, před očima jsem měla černo. "Kde je moje sestra?!" vyštěkla jsem jakmile se dveře otevřely. Stál tam postarší doktor a v rukou držel brýle na čtení.
"Uklidněte se prosím. Koho hledáte?" zeptal se zdvořile.
"Elleanor Greenová." vypálila jsem. Po jeho tváři přeběhl podivný výraz, ale hned potom se vzpamatoval.
"Je mi líto. Její srdce bylo příliš slabé." řekl zdvořilým tónem. V jeho tváři se značil soucit.
"Co mi to tady povídáte!" zaječela jsem. "Moje sestra přeci není mrtvá!"
"Bylo to jen otázkou času." zamumlal soucitně.
"Mě to ale nezajímá!" zaječela jsem znovu a potlačila vzlyk.
"Connie." řekl tiše Robert a položil mi ruku na rameno.
"Dej ze mě ty ruce pryč!" vykřikla jsem a prudce strhla jeho ruku. "To ty za to můžeš! To kvůli tobě zemřela!" zaječela jsem a hlas se mi zlomil před tím hrozným slovem.
"Kdyby ses tu neobjevil tak.. Tak.." hledala jsem spávná slova. Bolest mi znemožňovala mluvit. Ignoroval moje pokusy ho ode sebe odrstrčit a pevně mě objal.
"Ona je mrtvá." vzlykala jsem. "Mrtvá..." Bušila jsem mu pěstí do hrudi. Cítila jsem jak se celá třesu. Bolest mi vyrážela dech, dusila mě. Z hrudi mi vycházely trhané vzlyky jak jsem se usilovně snažila dýchat.
"To bude dobrý." zamumlal mi do ucha. Odstrčila jsem ho od sebe.
"Nic už nemůže být dobrý, když tu Ell už není." sjela jsem ho ledově, ale hlas se mi dvakrát zlomil.
"Connie.."
"Nech mě být!" odsekla jsem a rozběhla se chodbou pryč. Na konci chodby jsem už to nevydržela a zhroutila jsem se na podlahu. Slzy se nedaly zardžet, tak jsem je nechala téct. Bolest té skutečnosti mě celá ovládala, nemohla jsem se ani pohnout. Moje sestra, moje malá sestřička. To přece není možné. Vždycky tak usměvavá, statečná. Při pomyšlení na její obličej jsem se rozvzlykala ještě víc. Prosím, bože.
"Ona si tohle nezasoužila!" vykřikla jsem a praštila dlaní do studené podlahy. Cítila jsem, jak balancuju na hraně. Jak každou chvíli spadnu. Věděla jsem, že už to dlouho nevydržím, tak jsem se pustila a začala padat...

Padala jsem..
A padala...
Čas pro mě přestal něco znamenat, nevnímala jsem ho. Už jsem přestala hledat dno, už žádné nebylo. Byla jsem sama a kolem mne jen prázdnota. Prázdnota a bolest.
Nemám jí ráda, ale nechci aby odešla.
Lepší cítit ji než vůbec nic.
A tak začaly ubíhat dny v tomhle zaběhnutém pořádku. Ráno bolest, přes den prázdnota, v noci ještě hroší bolest.
Z dnů se staly týdny. Z týdnů měsíce.
Z měsíců roky.
A já se nakonec smířila s tím, že nikdy nedopadnu.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 girlsolsen3 girlsolsen3 | Web | 28. května 2010 v 15:55 | Reagovat

Ahoj!Moc tě prosííííííím POMOZ MI!hlasuj pro mě na jedné strašně důležité stránce(odkaz máš ve webu).Není to žádný blog,a svým hlasem podpoříš MŮJ SEN! Stačí když klikneš na ten ZDVIHNUTÝ PALEC vpravo.Budu ti hrozně vděčná! Děkuju mooooc!:-* ;-) ;-)

2 Moon-lustre Moon-lustre | Web | 28. května 2010 v 19:23 | Reagovat

smutný... ale nádherně napsaný! ty jsi ale talent! :)

3 Moon-lustre Moon-lustre | Web | 28. května 2010 v 19:25 | Reagovat

teď mi to došlo.. já jsem vlastně nechala v NO umučit rodinu Greenových! :D :D promiiin! :D

4 MiMi Madison H. MiMi Madison H. | Web | 29. května 2010 v 0:02 | Reagovat

páni...dúfala som, že snáď nie je Ell mŕtva..krásny diel...ale tak smutný a bolestivý...ani sa jej nečudujem, že toho Roberta odstrkovala..aj ja obviňujem jeho, za to, že sa to stalo....:( idem hneď na ďalšiu kapitolku..a tá pesnička sa mi k tomu naozaj hodina, dotváralo to ešte smutnejšiu atmosféru

5 Weruška Weruška | Web | 23. července 2010 v 12:08 | Reagovat

=( ... Tak na tuto kapitolu nemám slov =(... Písnička k tomu dodala tu atmosféru  a já to četla se slzami v očích.....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.